V rámci oslav 730 let obce Písečná konané v sobotu 13. září 2014 byla připomenuta i událost, která souvisela s prusko-rakouskou válkou z roku 1866. Před ní bylo Rakousko nuceno posílit své pohraniční země sousedící s Pruskem. Do severních oblastí Čech, Moravy a Slezska byly přesunuty hlídkující oddíly jízdy. Mezi Písečnou (Sandhübl), Hradcem (Gröditz) a Supíkovicemi (Saubsdorf) byli lokalizováni rakouští husaři šestého pluku krále Württemberského. Válka začala tím, že pruští parlamentáři předali rakouským předním strážím prohlášení o válečném stavu. To se stalo i u Zlatých Hor (Cukmantl), a to 21. června ve 3 hod. odpoledne. Následující den již Prusové překročili rakouské hranice a dostali se přes Mikulovice (Niklasdorf) do Širokého Brodu (Breitenfurt). Tam po tehdejší cestě z Písečné pokročili i rakouští husaři. Za mostem přes řeku Bělá došlo k šarvátce, po které se Prusové stáhli zpět. V boji byl zastřelen 27letý rakouský desátník, trubač, Ferenc Szököts a je oprávněné ho uvádět jako prvního padlého vojáka této války. Protože v Širokém Brodě nebyl hřbitov, převezli Rakušané mrtvého do Písečné a druhý den ho P. Josef Werner, za účasti kamarádů z jednotky pohřbil.
Po válce se v mnoha obcích zakládaly veteránské spolky. V Písečné se tak stalo v roce 1894. Mezi první činy zdejšího spolku bylo postavení pomníku husarovi Szökötsovi. Jeho vysvěcení proběhlo za velké slávy 21. června 1896. Kromě husarů z pluku, různých korporací a mnohé honorace byly ze Sedmihradska pozvány i dvě sestry padlého. Jedním ze zakladatelů spolku byl hrabě Heinrich Matuschka z Topolčan, který v hodnosti Rittmeistra 1. třídy v roce 1866 sloužil u sborového jezdectva VIII. rakouského armádního sboru. Bojoval u České Skalice, Hradce Králové i Tovačova. Jeho manželkou byla Marie Otýlie, rozená Krakowská z Kolowrat. Oba žili v Písečné, ale jsou pohřbeni u kostela ve Velkých Hošticích.
Pomník husara je nyní součástí vnější zdi kostelní kaple Božího hrobu postavené v roce 1905 a v roce 1936 byl opravován. Rozhodujícího restaurování se dočkal zásluhou obecního úřadu v Písečné v roce 2010, a to i na podnět Komitétu 1866. Práce provedl akademický sochař Jakub Gajda, který se věnoval i desce faráře Wernera, která je také v evidenci válečných památek 1866.
Obnovený pomník byl veřejnosti pietně představen právě při sobotní slavnosti obce. Poté byla starostou Janem Konečným a místostarostkou Janou Bohačíkovou odhalena naučná tabule věnovaná událostem 1866. Její návrh dodal Komitét 1866. Krátkou historickou informaci přednesl předseda Komitétu 1866 Jiří Jemelka. Přítomen byl také akademický sochař Josef Gajda a přes dvě desítky vojáků v historických uniformách. Dva z nich stáli u pomníku čestnou stráž, další dva pak položili k památce věnec. Následoval zpěv mužské hudební skupiny Campanula z Jeseníku. Přednesli píseň „Ach synku, synku“ a obě sloky české hymny. Vojáci drželi „K poctě zbraň!“ Pieta byla zakončena salvou z rakouských zbraní.
Přihlížející se pak přesunuli do parku pod kostelem. Zde jim pod vedením Radka Teichmana byli nejprve představeni vojáci, jejich uniformy a zbraně. Kromě pušek byly k vidění dvě děla, 4 pruští husaři a dva rakouští kyrysníci s koňmi. Následovala střelba, výcvik jízdy a drobná bojová ukázka. Vše bylo provázeno velkým zájmem diváků a jejich opakovaným potleskem. Moderátor na závěr některé z nich vyzkoušel, co si z výkladu zapamatovali. Byla tak úspěšně propagována činnost Komitétu 1866 i historických jednotek a rozšířeny tak znalosti přítomných, kteří v tomto kraji podobné programy neznají.
Vojensko-historická akce se vydařila. Doplnila tak příjemné prostředí a celý bohatý a pestrý kulturní program, který Písečná pro mnoho místních i vzdálenějších návštěvníků připravila. Byly zde jistě navozeny i nové možnosti nejen pro sousední obce. Mezi hosty totiž patřili jak starostové z okolí, tak družební představitelé z Polska, administrátor farnosti, vikář moravskoslezské diecéze a můžeme k nim řadit i řadu účinkujících umělců, souborů a skupin.
Fotogalefie: http://1866.rajce.idnes.cz/Obec_Pisecna_slavila_730_let